Kreativita, důvěra, motivace a – co se děje v hlavách zaměstnanců během krize

Částečná izolace způsobila, že jsem byl v poslední době mrzutý, bez nápadů a moc se mi do práce nechtělo. Tak jsem zavolal několik známým seniorním manažerem, jak na tom jsou oni a jejich lidé. Ti mi řekli, že jejich lidé situaci zvládají v pohodě. Na mou překvapenou otázku, jak si mohou být tak jisti mi řekli: „No u callů jsem si nevšiml, že by se něco oproti normálu změnilo. Však kdyby se něco dělo, tak by mi to řekli, ne?“

No, neřekli. Rozhodně ne na pracovním conf calle… Komunikace v dnešní době je mnohem složitější. Bez pochopení toho, co se zaměstnancům odehrává v mysli, je většina pokusů použít intuitivní postupy odsouzena k neúspěchu.

V době zvýšené nejistoty očekávají zaměstnanci větší podporu od svých manažerů. Ti jsou však jen výjimečně trénováni na krizové situace a řízení týmů na dálku. Učí se za pochodu metodou pokusů a omylů. Jejich primární snahou je uchovat kreativitu a správnou motivací podpořit produktivitu.

Jak současná situace ovlivňuje kreativitu, důvěru a motivaci? Témata jsou to široká, tak nabídnu jen pár (empiricky ověřených) postřehů.

Strach, kreativita a… plánování?

Strach doslova zmrazuje kreativitu. Zároveň snižuje analytické schopnosti. Schválně, zkuste přijít na něco originálního v panice. (Je to fyziologie, ale o tom jindy…) V pracovním kontextu vede strach k poslušnosti namísto skutečné oddanosti. Ideální stav pro diktátory. Ale co má dělat většina poctivých lídrů, kteří nepotřebují strach podřízených k masírování svého ega? Jedním z účinných nástrojů je, překvapivě, krátkodobé plánování.

Pokud tým vedete, nepřidávejte lidem stres tím, že od nich budete očekávat, že si s napětím a chaosem, které je obklopují, poradí sami. Neočekávejte, že právě váš tým je výjimka, která jej zvládne. Týká se to každého. Dejte lidem najevo, že se na vás mohou spolehnout, že společně najdete způsob, jak úkoly priorizovat. Lidé dokážou efektivněji az psychologického hlediska lépe fungovat, když si mohou naplánovat alespoň několik hodin, případně dní. Tímto plánováním jim pomůžete (alespoň trochu) zredukovat pocit ztráty kontroly, který je hlavním zdrojem strachu. A když poklesne strach, zvýší se kreativita.

Home Office – kontrola vs. důvěra a její vliv na motivaci

Při dlouhodobé a nucené práci z domova, kdy se lidem smazávají hranice mezi pracovním a volným časem, se zvyšuje riziko vyhoření. Paradoxně se to však manažerovi na dálku obtížněji identifikuje. Častou reakcí je naopak snaha o zvýšení kontroly. Ta však (a výzkumy to potvrzují) vede ke snížení motivace.

Když pracujeme například. v kanceláři, ostatní vidí, že pracujeme. V dnešní situaci si ale musíme vzájemně věřit, že pracujeme. Je to obtížné pro zaměstnavatele, protože má dojem, že musí zaměstnance více kontrolovat. Zaměstnanec zase může mít dojem, že musí neustále dokládat, že pracuje například tím, že je stále online ak dispozici.

Zaměstnanec tak pociťuje ztrátu jednoho ze tří klíčových motivátorů – autonomie. (další dva jsou účel práce a mistrovství, jak je zajímavě popsal D. Pink v knize: Pohon). Vnitřní motivace tedy trpí, neboť najednou více pracujeme kvůli tomu, aby byl spokojen zaměstnavatel a méně kvůli vlastnímu uspokojení. Přidejte k tomu omezené kontakty s týmem a je jasné, že celková motivace a závazek vůči práci může rychle upadat.

Jsme sice trénovaní v tom jak dělat videokonference a na zoom jsme najedli bez problémů, ale neformální interakce zaostávají. A ty jsou klíčové pro vytvoření pohody. Přijde nám to divné, strojené, a také dost rozpačité. Musíme se však naučit lépe vnímat ostatní.

V Mindworxu jsme si například zavedli takzvaný wellness call každý pátek. Během něj nemluvíme o práci, ale o pocitech, radostech ale i nejistotách a potížích, které nám dnešní situace přináší. Umíme se tak lépe pochopit, co je velmi podstatné například při týmové práci nebo seřizování vzájemných očekávání. Ukázal se jako velmi účinný nástroj na odbourávání stresu- Hlavně proto, že jsme si lidsky blíže i když nejsme spolu. A společná práce tak dává větší smysl.

Takže na závěr:

• krátkodobé plánování pomáhá zvýšit pocit kontroly a redukuje strach. Výsledkem je vyšší kreativita.
• Více důvěry a méně kontroly zvyšuje motivaci a ta zase produktivitu.